MINISTERSVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ

Odbor řídícího orgánu SROP a JPD Praha

Č.j. 20 980/2004-53 

METODICKÉ  DOPORUČENÍ č. 2  PRO ZPRACOVÁNÍ PROJEKTU V OPATŘENÍ 3.3  
 
 
 
 
 

OBSAH 

I./Úvod…………………………………………………………………………………………3

1./ Partnerství……………………………………………………………………………….. .3                  

II./ Postup zpracování projektu……………………………………………………………..4

1./ Zpracování rámce projektu………………………………………………………………4

1.1./ Vytvoření projektového týmu…………………………………………………………..4

1.2./ Definice partnerů…………………………………………………………………..........5

1.3./ Plán vytváření sítě partnerských subjektů…………………………………………….6

1.4./ Definování krajských priorit………………………………………………………….. 7

1.5./ Plán zpracování krajských strategií ve vybraných oblastech…….…………………..8

1.6./ Definování potřeb pro rozšíření absorpční a administrativní kapacity regionu…..  9

1.7./ Návrh rámcového školícího plánu……………………………………………………..9

1.8/ Plán tvorby projektů pro čerpání veřejných zdrojů…………………………………10

2./Zpracování projektu do projektové fiše……………………………………………….. 10 

III./ Proces konzultací projektu………………………………………………………….…11

1./ Řídící orgán………………………………………………………………………………11

2./ Konzultanti projektu…………………………………………………………………….12

2.1./ Ministerstvo vnitra…………………………………………………………………….12

2.1.1./ role konzultační………………………………………………………………………12

2.1.2./ role koncepční………………………………………………………………………..13

2.2./ Krajské rady pro rozvoj lidských zdrojů……….. …………………………………..14

2.3./ Konzultace projektu………...... ………………………………………………………14 

IV. / Naplnění cílů a výsledky projektu…………………………………………………….14 

I./ Úvod

        Opatření 3.3 bylo do Společného regionálního programu včleněno na základě stanoviska Evropské komise, která požadovala  lepší připravenost regionálního terénu na další programovací období. Dosavadní izolovaná a nekoordinovaná  příprava jednotlivců v rámci různých institucí totiž nevykazovala požadované výsledky a bez vzájemného  propojení  na partnerském základě docházelo k tomu, že se jednotlivé aktivity často  překrývaly. 

            Cílem opatření 3.3 je proto vytvoření regionálního partnerství, které umožní efektivně využívat stávající i budoucí zdroje. Projekt realizovaný v tomto opatření by měl  vytvořit udržitelný rámec pro budoucí  programovací období, zkoordinovat doposud  vytvořené   struktury  z dílčích iniciativ  (Leader, komunitní plánování, apod.) a zahájit spolupráci všech klíčových aktérů regionu za účelem realizace udržitelných vizí a plánů a posílit tak identitu regionu.

     Metodické doporučení Řídícího orgánu slouží k lepšímu pochopení souvislostí, které mají vliv na zpracování projektu v opatření 3.3. Tento metodický pokyn také  rámcově vymezuje krajské postupy a jeho jednotlivé kapitoly budou dále rozpracovány. Ve svých dalších verzích bude metodický pokyn reagovat na vývoj projektů v jednotlivých krajích a může být aktualizován dle potřeb Řídícího orgánu či  realizátorů projektu.

     Cílem projektu je vybudování rozvojového  krajského partnerství , v němž by měli být zastoupeni všichni klíčoví aktéři (např. potenciální předkladatelé projektů do programů EU či  ČR v následujícím programovém období, tzn. v letech 2007-2013; vlivné instituce; volené orgány samospráv; apod.), kteří  mohou ovlivnit rozhodování o budoucnosti kraje.  Rozvojové partnerství by mělo být budováno v udržitelné, široce založené struktuře.

     K vytvoření rozvojového partnerství je však  nutné provést mnoho kroků, jejichž výsledkem bude vytvoření skupiny zástupců partnerů na různých úrovních. Tito partneři budou definovat  potřeby na území kraje a následně specifikovat jednotlivé  kroky vedoucí k vytvoření krajských rozvojových strategií.  Výsledkem  projektu budou  dílčí rozvojové projekty, které bude možno předkládat do dotačních programů následujícího období. 

     K tomuto postupu je však třeba vybavit klíčové aktéry potřebnými znalostmi a dovednostmi. Proto bude zpracován vzdělávací plán pro všechny zúčastněné partnery projektu, který zohlední jejich  jednotlivé potřeby.

      Metoda  otevřené debaty je osvědčený proces, užívaný v členských státech EU. Jeho výsledkem jsou  demokratické struktury a postupy, které předcházejí  konfliktům na  rozvíjeném území.  Zapojení veřejnosti do rozhodovacích procesů  se odráží v následné dlouhodobé udržitelnosti zpracovaných strategií a projektů a vede k příznivému vnímání  politických  představitelů, kteří rozhodují  spolu s partnery. 

1./ Partnerství

        Klíčovým pojmem pro tvorbu projektu je pojem „partnerství“. Jedná se o fenomén, který Evropská komise velmi zdůrazňuje a díky kterému dochází v regionu k posílení spolupráce klíčových institucí a osob. Princip partnerství je jednou z horizontálních priorit strukturální politiky Evropské unie, která má motivovat předkladatele projektů k vytváření nových forem spolupráce na různých úrovních.

           Pojem partnerství pro účely SROP je definován jako vzájemný vztah dvou či více subjektů, z nichž jeden vystupuje v roli předkladatele projektu. Tento vzájemný vztah je deklarován ve „smlouvě o partnerství“, která je podepsána všemi zúčastněnými partnery.

           Smlouva o partnerství musí být formulována tak, aby vyjadřovala následující informace:

• partneři spolupracují na základě svobodné vůle
• partneři se ztotožňují s cíli projektu a deklarují, že jsou jim tyto cíle společné
• partneři plně akceptují obsah a formy spolupráce, které jsou jednoznačně popsány
• každý z partnerů přispívá do projektu něčím, bez čeho by nebyly dosaženy plánované výsledky
• partnerstvím vznikne synergický efekt, tj. celkové pozitivní dopady na projektem řešený problém jsou větší než součet efektů, které by svojí aktivitou vyvolali  jednotliví účastníci partnerského vztahu samostatně
• všichni zúčastnění partneři jsou seznámeni s celým projektem včetně jeho příloh a mají nárok na sdílení všech informací o realizaci projektu, o jeho finančním řízení, o dosažených výsledcích a je jim k dispozici veškerá dokumentace, která se projektu přímo týká

             -   partnerství je otevřenou množinou,  do níž mohou vstupovat  v průběhu realizace  projektu další aktéři

      Partnerství by mělo být vytvářeno na základě:

- výměny zkušeností

-  konzultací

-  vytváření pracovních týmů

-  vytváření asociací a sítí

- vytváření partnerských fór

      Partnerství by mělo být budováno ze dvou rovin:  roviny odborné (viz specifikace oblastí) a z roviny územní. Cílem bude vybudování udržitelných  týmů, které by  monitorovaly a vyhodnocovaly odbornou oblast  v určitém území.  Vzhledem k budování partnerství zespoda by měly územní týmy  na sebe navazovat pyramidově a  krajské strategie by tak měly vyrůstat z potřeb  nižších územních celků. Struktura partnerství by měla být v projektu jednoznačně definována.

       Návrh smlouvy o partnerství obdrží kraje do konce července.    

II./ Postup pro zpracování projektu

1./ Zpracování rámce projektu 

1.1./  Vytvoření projektového týmu

      Vzhledem k velmi složité řešené problematice by měl pro koncipování projektu vzniknout projektový tým. V tomto týmu by již měli být zastoupeni  jednotliví klíčoví partneři.  Proto je třeba hned v úvodu začít budovat skupinu lidí, která by byla předobrazem budoucího řídícího týmu (obdoba steering committee) projektu.  Pokud se podaří do týmu zapojit jak „silné“, tak „slabé“  hráče regionu, předejde se budoucím  střetům a problémům. Ideální je složení třetinové: třetina zástupců veřejného sektoru, třetina zástupců podnikatelského sektoru, třetina zástupců občanského sektoru.

      Závazný postup kraje:  Předkladatel sestaví projektový tým minimálně v následující struktuře: 50% zástupců veřejné správy, 50% zástupců ostatních sektorů.

           Projektový tým bude zodpovědný za zpracování projektu, za jeho aktualizaci a průběžné monitorování. 

1.2./ Definice partnerů

      Klíčovým okamžikem je definování možných budoucích partnerů a následné žádosti o nominování zástupce takovéhoto partnera do projektového týmu. Jako základ  pro vytváření projektového týmu je možno využít Pracovních skupin, jež byly v jednotlivých krajích vytvořeny pro potřeby projektu Phare 2001.

      Projektový tým by měl navrhnout časový a finanční rámec pro identifikaci partnerů projektu.

            Sociálně-ekonomičtí partneři projektu  jsou:

       A./  definice partnerů z oblasti veřejné správy

             a) obce 1. typu

             b) obce 2. typu ( s pověřeným obecním úřadem)

             c) obce  3. typu (s rozšířenou působností)

             e) svazky obcí a další subjekty sdružující obce (např. mikroregiony)

             f) kraj

             g) region soudržnosti

             h) regionální pracoviště resortů  

        B. / definice partnerů  na úrovni  sektorů

             a)  občanský  sektor, včetně NNO

             b)  podnikatelský sektor, včetně zastřešujících organizací

             c)  sektor veřejné správy, včetně svazků obcí

             d)  sektor expertní ( např. akademický, apod.)

             e)  sektor finanční

        C./ definice partnerů na úrovni  řízení

             a)  politici

             b)  zaměstnanci veřejné správy

             c)  vedoucí zaměstnanci  organizací, institucí a podniků

             d)  představitelé NNO

        D./  definice partnerů na úrovni  institucionální

             a)  organizace zřizované obcemi

             b)  organizace zřizované kraji

             c)   organizace zřizované státem

             d)   podnikatelské a finanční subjekty

             e)   nestátní neziskové organizace 

      Zpracovatel projektu by měl pečlivě zvážit zastoupení jednotlivých  partnerů v projektovém týmu. Žádoucí by bylo požádat střešní nebo síťové organizace (Asociace NNO, Svaz měst a obcí kraje, krajské organizace Spolku pro obnovu venkova, představitelé profesních sdružení,  apod.) o nominování zástupce, který by tak měl od  organizací či institucí uvedeného segmentu mandát. Pokud ale střešní organizace neexistují, je třeba hledat  mezi  tvořivými lidmi, pokud možno se zkušeností s partnerstvím.

      Po vytvoření projektového týmu  by měl tento tým začít zpracovávat plán, dle nějž by se projekt realizoval. 

      Závazný postup kraje:  Předkladatel nabídne partnerství v projektu všem potenciálním partnerům a doloží, že nabídka byla učiněna, eventuelně odmítnuta. 

       Předpokládá se spolupráce s partnery, kteří budou aktivní a přínosem pro posílení rozvojové  kapacity  regionu.  

1.3./ Plán vytváření sítě partnerských subjektů  

      Projektový tým by měl navrhnout časový a finanční rámec pro vytvoření základních prvků budoucí sítě partnerských subjektů. Dále by mělo být zváženo, v kterých oblastech regionu nebude síť budována a proč. Také by měla být stanovena regionální úroveň pro každou řešenou oblast, na níž bude  síťování a budování partnerství zahájeno (např. obce 1. typu, mikroregion, apod.).  Zpracovatelé by měli využívat existující struktury (např. pracovní skupiny při místních samosprávách, místní akční skupiny  (LAG = local active groups), Školy obnovy venkova, apod.).

      Závazný postup kraje:  Kraje budou podporovat vznik partnerství z důvodů efektivnosti minimálně  na úrovni správních obvodů obcí III. typu. 

1.4./ Definování krajských priorit

      Projektový tým by měl navrhnout časový a finanční rámec pro definování krajských priorit, které budou detailně rozpracovány až do úrovně krajských strategií, resp. projektů. 

        A./ veřejné služby

            a) sociální oblast

            b)  oblast  školství a celoživotního vzdělávání

            c)  oblast kultury

            d)  oblast zdravotnictví

            e)  oblast dopravy

            f)   oblast poštovních a telekomunikačních služeb

            g)  oblast životního prostředí

            h)  oblast služeb technické infrastruktury

           ch) oblast informačních služeb

             i)  oblast sportu a tělovýchovy

             j) oblast práce s mládeží ( volnočasové aktivity)

             k)  oblast zaměstnanosti obyvatel

         B./  ostatní oblasti

           a)  oblast cestovního  ruchu

           b)  oblast krizového řízení a bezpečnosti

           c)  oblast prevence kriminality

           d)  oblast bydlení

           e)  oblast podnikání

           f)   oblast energetiky  

           g)   oblast zemědělství

           h)   oblast  rozvoje venkova

      Závazný postup kraje:  Předkladatel definuje příslušné oblasti pro rozpracování metodou otevřeného dialogu nejpozději do poloviny roku 2005.  Minimální počet vybraných oblastí je totožný se stávajícím počtem priorit SROP (oblast podnikání, cestovního ruchu, infrastruktury a rozvoje lidských zdrojů). Kraj by měl dále definovat minimálně 1 další  prioritu pro budoucí programovací období. Výběr priorit bude předobrazem budoucího krajského operačního programu.

      Nad rámec závazného postupu může kraj rozpracovávat jakýkoli počet dalších priorit. 

1.5./  Plán zpracování krajských strategií ve vybraných oblastech

          Projektový tým navrhne časový a finanční rámec pro zpracování krajských strategických dokumentů v oblasti vybraných priorit.

           Zpracování krajských dokumentů by mělo využívat rozvojového partnerství kraje. Strategie by měly být formulovány odspodu z nejnižší  úrovně partnerské sítě a měly by vycházet z následujícího postupu:

      -  bilance existujících dat a podkladů, popř. existujících  koncepčních materiálů

       -  revize  získaných dat

       -  specifikace chybějících  dat a návrh  pro zpracování  studií, analýz

       -  proces zpracování potřebných analýz

       -  proces definování a analýzy  společných potřeb na základě závěrů  zpracovaných analýz

       -  proces  definování žádoucích společných cílů

       -  proces  navrhování  strategií pro dosažení společných cílů

       -  proces  prolínání strategií  navržených  na nižších úrovních v územně vyšším celku

       -  proces  formulace akčních plánů

       -  proces  formulace projektů

       -  specifikace znalostí a dovedností chybějících pro zpracování a realizaci projektů

       -  proces doplnění chybějících znalostí a dovedností

       -  proces  realizace projektů

       -  předávání zkušeností

                -  realizace a řízení změn

      Krajské strategie obsahují zejména popis a analýzu existujících zdrojů, popis a analýzu existujících potřeb, strategii zajišťování a rozvoje služeb, odpovědnost a závazky jednotlivých účastníků, způsob sledování a vyhodnocování plnění plánu, způsob, jakým lze provést změny.

      Tyto dokumenty jsou před dokončením postoupeny veřejnosti a všem partnerům do připomínkového řízení. Zároveň procházejí dle zákona zjišťovacím řízením, zda musí být posouzeny  z hlediska jejich dopadu na životní prostředí (SEA). Po schválení zastupitelstvem kraje se stávají veřejnými dokumenty. 

      Závazný postup kraje: Předkladatel zpracuje strategické dokumenty na základě jednoznačně formulovaných podkladů (analýz), a to metodou otevřeného dialogu s veřejností.  

1.6./  Definování potřeb pro rozšiřování absorpční a administrativní kapacity regionu

      Potřeby by měly být bilancovány v několika úrovních, které by vzájemně odlišovaly školící plány.  Projektový tým by měl navrhnout časový rámec pro definování vzdělávacích potřeb.                     

      Projektový tým by měl navrhnout časový a finanční rámec pro upřesnění potřeb jednotlivých  partnerů.

                Potřeby by měly být zkoumány také z hlediska následujících  úrovní:

            - bilance potřeb na úrovni sektorů

            - bilance potřeb na úrovni řízení

            - bilance potřeb na úrovni institucionální

      - návrh  na  naplňování potřeb (budování struktur,  vzdělávání, apod.)

      Plán by měl specifikovat  osoby z jednotlivých partnerských struktur, které by prošly intenzivním systematickým vzděláváním, zakončeným příslušným certifikátem (euromanažeři). Specifikovány by měly být i potřeby osob, specializujících se na jednotlivé oblasti ( např. monitoring, audit, apod.). Samostatnou skupinou by mělo být definování potřeb budoucích žadatelů , resp. potenciálních zpracovatelů projektů.  Zmapovány by  měly být i potřeby širší veřejnosti. 

      Závazný postup kraje:   Potřeby budou definovány minimálně ve čtyřech úrovních:  potřeby budoucích expertů (euromanažerů), specialistů-odborníků, potenciálních žadatelů  a širší veřejnosti. 

1.7./  Návrh rámcového školícího plánu

            Projektový tým navrhne časový a finanční rámec pro zpracování školícího plánu zaměřeného na pokrytí potřeb jednotlivých partnerů.

           Projekt by měl formulovat zejména školící plán pro definované  skupiny  (viz  kapitola II, bod 1.6), popř. ostatní zainteresované partnery, rozvržený tak, aby  umožňoval následné zpracování vhodných projektů nejpozději pro příští programovací období.

         Projekt by měl vycházet z již zpracovaných podkladů (viz např. Manuál AbcAp – 7 modulů pro základní dovednosti realizátorů projektů ).

                Závazný postup kraje:  Předkladatel  respektuje následující výčet metod užívaných pro posílení absorpční a administrativní kapacity kraje:

- metody budování partnerství

-  metody komunikace ( např. komunikační strategie)

-  metody projektového řízení

- metody zapojování veřejnosti ( např.  komunitní plánování, akční plánování, metody Místní agendy 21)

- metody sdílení zkušeností ( např. benchmarking, twinning, dobrá praxe, soutěže)

-  metody řízení kvality 

         Závazný postup pro kraje:  Předkladatel si zvolí minimálně 3 metody, které bude v rámci kraje používat. Doporučuje se vycházet z výčtu předloženého Ministerstvem vnitra – viz kapitola III, bod. 2.1. 2. 

         Vzhledem  k náročnosti tématu bude tato pasáž dále rozpracována zejména pro potřeby těch krajů, které se neúčastnily pilotních projektů  MV na zavádění těchto metod.  

1.8./ Plán tvorby projektů pro čerpání veřejných zdrojů

         Projektový tým  navrhne časový a finanční rámec pro zpracování zásobníku projektů založeném na projektech formulovaných jak v minulosti, tak v budoucnosti.

         Pokud již v kraji existují projekty, které by mohly získat konsensuální veřejnou podporu, je možno  je podrobit  metodě otevřeného dialogu s veřejností. Bez této fáze by neměly být projekty do dalšího programovacího období předkládány. Jen tak je možné vyloučit realizaci projektů, které jsou formulovány a  požadovány pouze dílčí  zájmovou skupinou v rozporu s obecnou krajskou potřebou. Kvalitní projekty mohou  po získání veřejné podpory vstoupit do fáze realizační a zahájit tak proces získávání veřejných zdrojů pro potřeby kraje.

     Vzhledem k probíhajícímu období implementace operačních programů a iniciativ však není nutné, aby  stávající zpracované projekty procházely fází  získávání veřejné podpory.  

             Závazný postup kraje:  Projekty zpracovávané pro příští programovací období  vzniknou na základě otevřeného dialogu s veřejností. 

2./  Zpracování projektu do projektové fiše

     Projekt bude zpracován do projektové fiše, jejíž znění obdrží zpracovatelé do konce července.

     Vzhledem k tomu, že situace v krajích se velmi liší,  budou se lišit i jednotlivé krajské projekty.

      Při přípravě projektu bude nezbytné věnovat zvýšenou pozornost následujícím aktivitám:

- formulace problému (problém musí být definován jako stávající nedostatek, řešený předkládaným projektem)

- definice potřeb a poptávky vycházející z provedených studií a analýz

- formulace cílů, konkrétních a kvantifikovaných výstupů a výsledků projektu

- podrobný popis projektu ( partneři, metody, aktivity, apod.)

- časování (časový harmonogram by měl  zohlednit  reálné dílčí výstupy - budování sítě partnerských subjektů, zpracování podkladů, hledání konsenzu, formulace strategií, prolínání strategií, budování kapacit, zpracování projektů - v čase)

-  financování ( pokud projekt aspiruje na etapové financování je třeba rozvrhnout realizaci  v ucelených etapových částech)

     Rozpočet je třeba koncipovat  s ohledem na jednotlivé uznatelné náklady : např.

- aktivity k vytváření partnerských týmů

- semináře, školení, workshopy

- zpracování teoretických podkladů ( analýzy, studie, ap)

- soutěže, konference

- vydávání  metodik, publikování, webové stránky

- osobní náklady

-  poradenství, konzultační činnost

- personální zajištění jak ze strany předkladatele, tak i jednotlivých partnerů, pokud budou zodpovědní za části aktivit v rámci projektu

-  řízení projektu včetně vnitřního kontrolního mechanismu a nezávislého vnějšího auditu

-  udržitelnost projektu po skončení financování ze strany SF

-  rizika projektu a aktivity v rámci projektu vedoucí k eliminaci těchto rizik

- horizontální témata

         Závazný postup kraje:  Projekt bude zpracován do vzorové projektové fiše. Vzhledem k tomu, že v projektu je velmi mnoho neznámých, bude každý projekt  zpracován v následující podobě:

- detailně bude rozpracován pouze rámec projektu, včetně logframe

- konkrétní aktivity  budou rozpracovány pouze pro následující roční období, tj. do poloviny roku 2005

- následná roční období budou rozpracovávána na základě výsledků projektu a jejich realizace bude podléhat schválení řídícího orgánu. 

      Předpokládá se, že každý půlrok bude zpracovávána  zpráva o průběhu projektu, která bude posuzována konzultanty projektu a řídícím orgánem.   

III./ Proces konzultací projektu

1./ Řídící orgán

      Řídící orgán je zodpovědný za zpracování metodiky pro realizaci projektu, za jeho monitorování a vedení jednotlivých projektů dle programových dokumentů SROP.

      Pro implementaci opatření 3.3 zřizuje ŘO expertní skupinu, která má následující složení:

      - 3 zástupci ŘO

      - 1 zástupce odboru regionálního rozvoje MRR

      - 1 zástupce Ministerstva vnitra

      - 1 zástupce Sekretariátů regionálních rad

      - 5 nezávislých expertů 

      Expertní skupina je konzultačním místem pro zpracovatele a administrátory jednotlivých  projektů, dále monitoruje implementaci opatření a doporučuje řídícímu orgánu postupy vyplývající z procesu implementace.

      Řídící orgán si je vědom, že mnohé postupy či metody jsou poměrně moderní a mohou být pro některé kraje neznámé. Proto jsou pro realizátory plánovány motivační semináře, které by nové poznatky přiblížily. Kraje budou  dále školeny v metodách budování partnerství, v technikách pro zapojování veřejnosti, apod.

      Závazný postup pro kraje: Kraje předkládají návrh projektu i jeho další rozpracované etapy Expertnímu týmu  ke konzultacím a ke stanovisku. 

2./ Konzultanti projektu

      Konzultanty projektu jsou Ministerstvo vnitra a krajská rada pro rozvoj lidských zdrojů. Oba tyto orgány vydávají k projektu svá stanoviska. Stanovisko má doporučující charakter a je zformulováno do některého z následujících znění:

- Doporučuje projekt k realizaci.

- Doporučuje projekt k realizaci s výhradou.

- Nedoporučuje projekt k realizaci. 

Každé stanovisko musí být konzultanty zdůvodněno.

2.1./ Ministerstvo vnitra

2.1.1./ role konzultační

      Ministerstvo vnitra jako konzultační orgán pro zpracovatele projektů jmenuje osoby, na něž se mohou zpracovatelé obracet.  Dále jmenuje zástupce MV v řídícím výboru pro opatření.

      Závazný postup pro kraje: Kraje předkládají návrhy projektů i jejich další rozpracované etapy Ministerstvu vnitra ke konzultacím a ke stanovisku.

       Ministerstvo vnitra bude každému projektu poskytovat odbornou pomoc minimálně v rozsahu 2 konzultací ke každé rozpracované etapě. 

2.1.2./ role koncepční

Ministerstvo vnitra dále  specifikuje oblasti, které by měly být v projektech zohledněny.

Tematické okruhy doporučené MV k implementaci v opatření 3.3

• zpracování analýz, strategických dokumentů, vizí a metodik (teoretická část                    i praktické provedení dle identifikovaných potřeb krajů nebo partnerů)

• analýza potřeb kraje v oblasti posilování absorpční kapacity kraje, obce…
• zpracování komunikačních strategií krajů, obcí s důrazem na posílení komunikace           a výměny informací v rámci partnerství (návaznost na twinningový projekt Phare 2001 s využitím expertů obeznámených se situací v ČR)

• přijetí a zavedení Místní agendy 21 včetně zpracování projektů pro její postupnou realizaci jako součásti udržitelného rozvoje

• projektové řízení (teorie a praktické zpracování projektů pro další výzvy nebo další programovací období)

• metodika a zavedení komunitního plánování např. do zdravotnictví, dopravní obslužnosti, kultury, školství a ostatních veřejných služeb (mimo oblast sociálních služeb, které jsou řešeny v opatření 3.2.)

• využití benchmarkingu, popř. srovnávací analýzy dle potřeb kraje, případně benchmarkingu mezi kraji (např. způsob a rozsah absorpční kapacity krajů, strategických dokumentů aj.)

• zmapování a analýzy nejlepších praxí na území kraje, obcí, popř. mezi kraji – projekty na převzetí nejlepších se zapojením všech dotčených skupin

• zavedení metod řízení kvality v orgánech veřejné správy (ISO, CAF, EFQM, BSC, risk management, řízení kvality lidských zdrojů), vzdělávací projekt  pro všechny zúčastněné partnery

• praktické zapojování občanů do rozhodování o věcech veřejných - organizování „kulatých stolů“, dostupnost relevantních informací, analýza potřeb aj. (zde mohou být projednány například  i dokumenty a projekty, kde byly přijaty bez široké podpory partnerů)

• zpracování projektu centra, kanceláře nebo informačních místa se zaměřením na poradenství v oblasti zpracování projektů z EU

• projekty podporující sdružování malých obcí za účelem efektivnějšího  poskytování veřejných služeb pro občany či  pro přípravu a realizaci projektů financovaných z EU v návaznosti na potřeby malých obcí

2.2./Krajské Rady pro rozvoj lidských zdrojů

      Krajské rady pro rozvoj lidských zdrojů (, pokud v kraji existují,) jsou také konzultačními místy pro zpracovatele projektu. Měly by být o realizaci projektu v daném kraji  průběžně informovány.

      Proces konzultací s Radou pro rozvoj lidských zdrojů si každý kraj upraví dle svých potřeb.

       Závazný postup pro kraje: Kraje předkládají krajské radě pro rozvoj lidských zdrojů projekt ke stanovisku.   

2.3./ Konzultace projektu

          Projekty ke konzultacím Ministerstvu vnitra a Řídícímu orgánu budou zasílány elektronickou cestou. V případě osobní konzultace je třeba zaslat projekt minimálně 3 pracovní dny dopředu. Osobní konzultace budou probíhat vždy minimálně se dvěma osobami. Z každé osobní konzultace bude pořízen zápis, v němž budou uvedena stanoviska jak konzultačního místa, tak předkladatele projektu.   

IV./ Naplnění cílů a výsledky projektu 

           Projektový tým navrhne časový a finanční rámec pro zpracování  plánu výsledků projektu.  

      Výsledkem projektu bude

      -  založení a průběžné budování rozvojového partnerství

      - zpracování analýz a dalších podkladových materiálů pro vybrané oblasti rozvoje

      - zpracování regionálních strategií ve vybraných oblastech

      - zpracování projektů pro čerpání veřejných zdrojů ve vybraných oblastech

      - zpracování strukturovaného školícího plánu  na základě definovaných potřeb

      - vyškolení osob dle školícího plánu 

      Závazný postup pro kraje: Kraje kvantifikují rozsah výsledků dle výše zmíněné struktury.   

      Rozvojové partnerství  je náročným společenským fenoménem, který vede ke zmírňování  konfliktů v území a  kterým je možno předcházet  sociálnímu napětí v regionech. Na principech široce sdílené demokracie  vede k formulaci udržitelných cílů regionu a  podporuje klíčové aktéry v konsensuálně přijatých změnách.

       Rozvojové partnerství uplatňuje moderní metody  veřejné komunikace a  hledání celospolečenského konsensu.

       Po skončení programovacího období 2004 – 6 by ve všech krajích měla vzniknout krajská rozvojová partnerství založená na  partnerských sítích a strukturách. Tato partnerství by měla být udržitelná i po skončení projektu a měla by  působit  v regionech jako iniciátor změn a rozvoje.

       Realizace projektu  nabízí krajům velké rozvojové možnosti budované se vstřícností vůči obyvatelům kraje, dlouhodobě udržitelné a  politicky výhodné.  
 

Pozn: Vzhledem k nejasnostem v některých oblastech, byly vzneseny dotazy na DG Employment. Po jejich zodpovězení, budou do Metodického pokynu zapracovány. Jedná se zejména o specifické uznatelné náklady (např. úhrada cest do zahraničí)  a vymezení  role partnerů, zejména  jako dodavatelů služeb.